Čestné místo

Michal Frajs (mladší)

Dovolte mi říct pár slov o jedenáctiletém Míšovi.

Jeho život se odehrával nejen v náručí svých rodičů, které nesmírně, až neuvěřitelně miloval, ale především v oddíle karate Hranice.

Už od svých prvních krůčků byl pravidelným účastníkem cvičení, kdy se pomalu sžíval s Cestou svého otce, kterého doprovázel až do konce svého života. V pěti letech byl předkládán jako vzor starším dětem či začínajícím cvičencům ve fyzických disciplínách, posilování vlastní váhou či základní akrobacie. S nastoupením na základní školu se stal i oficiálním členem oddílu, kdy začalo jeho opravdové vzdělávání v Budó. Byl talentovaný, disciplinovaný a natolik zarputilý, že se stal některým rodičům vzorem pro své děti. Cvičil nejen s dětmi v tělocvičně, ale i soukromně se svým otcem, který byl na něj velice hrdý. Svého otce doprovázel na semináře s velkými mistry, účastnil se všech oddílových akcí, začal sám aktivně přebírat některé fáze tréninku, v poslední době, kdy byly tréninky přerušeny pandemií, působil jako velmi důležitý asistent v online tréninku, ale i jako pomocný trenér začátečníků v osobních trénincích. Trénoval vždy urputně, neúnavně i s nasazením veškeré vůle. 

Kromě samotného karate miloval Míša přírodu, především les a vodní svět, kdy ryby považoval za rovné člověku. Pozastavoval se nad utrpením zvířat, ale i nad vztahy člověka k přírodě. Protože byl chytrý, zajímal ho i vesmír, historie a technika. Od svých pěti let rád maloval a navrhoval domy a projektoval různé myšlenky a ještě radši se stával designérem. To mu vydrželo až do konce života, kdy začínal na různých stavebnicích, ale i sám ručně tvořil ze dřeva pomocí ručního i Aku nářadí. Jeho zájem se začal přesouvat i do PC, kdy on-line tvořil své nápady i anglicky mluvícím koncům. Míša byl i velice sečtělým, kdy toužil po knihách a ty mu vždy udělaly obrovskou radost. Rád zkoušel tvořit i vlastní komixy a povídky. Četl hodně a pořád. Od vtipných žánrů, přes dobrodružné, až po vážnější témata duchovní. Rád meditoval a diskutoval o duši člověka, tvorstva až k otázkám lidského charakteru, společnosti i Božství samotného. 

Míša byl často vnímán jako dítě s dospělou duší. Jeho srdce bylo čisté, soucitné, zodpovědné i moudré. Svým rodičům byl hrdostí, smíchem, věčně mazlícím synem, ale i zázrakem. Byl oblíbeným kamarádem, spolužákem i klukem, který se rád postaral o žíznivé, hladové nebo seniory. Vždy říkával, když některé z dětí nemělo ve škole svačinu čí pití, "taťko, když někdo nemá jídlo nebo pití, tak já mu ho koupím".

Každý svůj školní rok zakončil nejen vyznamenáním, ale i úspěšnou zkouškou technické vyspělosti. Míša dosáhl stupně 5.kyu. Protože se Míša velmi zajímal o vojenství, dle jeho přání se zúčastnil vojenského branného tábora vedeném AČR, z něhož byl nadšený. Po táboře se měl za pár dní podrobit dalším zkouškám 4.kyu, neboť byl připraven tuto zkoušku zvládnout.

Bohužel osud rozhodl jinak a Míšův život skončil nehodou při jeho sportovní hře.

Svaz Česká Aliance Tradičního Kratedó uděluje Michalovi Frajsovi stupeň 3.kyu (hnědý pás) za jeho jedinečnou cestu a práci pro svůj oddíl, ale i za duchovní postoj k životu.

"OSS"

Arigato gozaimas

Se zlomeným srdcem, Tvůj hrdý učitel a nadevše milující "taťka"